Trénink v ČB

Často se mě někdo ptát jak trénovat. Nejsem odborníkem v dané oblasti ale třeba můj pohled někomu pomůže ke zlepšení.


Skalní sezóna se přehoupla do poslední čtvrtiny a během měsíce nebo dvou bude zase aktuální zimní příprava.



Co je pro začátek nejdůležitější?



Říci si proč (jestli vůbec)a na co chci trénovat – určit si nějakej cíl. Může to být určitá cesta, může to být číslo, nebo to může být „jen“ chtít se zlepšit.. Je dobré zamyslet se nad tím jak lezete a přiznat si své slabé stránky – Dost často to bude malá vytrvalost, malá síla, špatná technika atd… Na tyto nedostatky se potom při plánování zaměřit. Tréninkem v zimní přípravě se dá zlepšit především klasická vytrvalost (AN/AE-prostě to že vám nenatejká, respektive s tím umíte hospodařit), silová vytrvalost(AN – maximální vytrvalost – maximální počet kroků při maximální zátěži), celková síla – jak síla rukou tak speciální síla prstů. Techniku lezení na stěně a tréninkem moc nezískáte – tu musíte doladit na skále. V ideálním případě, když se vám povede dobře sladit vše výše uvedené vyjdete z tréninku v ideální formě kdy budou všechny druhy síly a vytrvalosti v ideální rovnováze a vy se můžete pustit do zdolávání Vašich cílů.

Je třeba si uvědomit že trénink není to že přijdu na stěnu, kroužím tam dvě hodiny až si servu kůži a pak jdu na pivo. Trénink je plánování a dodržování určitého systému, který jste si dopředu vymysleli a díky kterému nakonec očekáváte kýžené výsledky.



Chápu že to co jsem popsal výše neodpovídá obecnému pohledu na lezení – lézt si a bejt v pohodě v přírodě s kámošema bez jakékoliv nutnosti – prostě hlavně aby byla pohoda.
Ale na druhou stranu slyším z mnoha stran že se spousta lezců nechce spokojit s tím co leze – chcete se zlepšit, ještě lépe stále se zlepšovat stále a pokud toto není jen výkřik do větru a vy se skutečně chcete zlepšit tak Vám nezbývá než pro to začít něco dělat a vetšina si už vyzkoušela že „probouldrovaná“ zima Vám nic moc nepřidala.
Často slyším že trénink Vám prostě nic neříká a že je to vlastně nuda když tam člověk podle tabulky tak krouží(nebo shybuje..) jak cvičená opice. Je to malinko jinak – když člověk ví proč to dělá a tím že to dělá správně a s rozmyslem i cítí pokroky tak je to ohromě motivující.
Pravdou ale stále zůstává že pokud by vás to i přes výsledky a kdoví co ještě nemělo vůbec bavit je lepší se na to asi vyprdnout – vždyť trénink na stěně je podstatná část vašeho celoročního lezení a když by si člověk spočítal hodiny na stěně a na skále tak by skála byla nejspíš dost pozadu. A pokud by Vás tato podstatná část času neměla bavit nebo ještě hůř – měla prudit je na čase se zamyslet jestli se skutečně potřebujete zlepšit a co vlastně vůbec chcete.



Jak tedy jinak? Pro pochopení tréninku je dost nutné znát několik pojmů



ten nejdůležitější je superkompenzace. Možnost superkompenzace je jedna z nejlepších vlastností našeho těla –
naše maximální síla je 100% - s tím jdeme na trénink. Po tréninku je naše maximální síla dejme tomu na 50% původní – začíná regenerace Co je ale super je to že naše tělo neregeneruje na původních 100 ale snaží se předcházet takovéto destrukční únavě tím že zregeneruje na dejme tomu 110. Doba regenerace závisí na každém jedinci a na tom co zrovna trénujete ale právě tato doba je stejně důležitá jako samotný trénink. Pokud se nám podaří v době kdy jsme maximálně(né moc né málo) odpočinutí jít zase trénovat, přecházíme do další fáze a původních 110 je pro nás nyní odrazový můstek pro další nárůst. Z toho plyne i nutnost plánování a rozmyslu co budeme kdy a jak trénovat – po tréninku vytrvalosti jsme za dva dny na vrcholu regenerace – pokud jdeme trénovat opět vytrvalost, je velká pravděpodobnost že zužitkujeme předchozí trénink a posuneme se dál. Pokud ale toto období promeškáme tak naše maximální síla postupně klesne zase na původních ne už třeba 100% ale jen na 102 a my jsme jen díky špatnému naplánování nezužitkovali předchozí trénink tak jak by to šlo. A to je možná to nejdůležitější – celej vtip je v možném a maximálním využití investované energie.



To je asi to nejdůležitější co jsem chtěl dnešním článkem říci – aby jste se začali zlepšovat tak pro začátek nemusíte tréninku ani více obětovat, ani tvrději lézt ale stačí „jen“ o tom začít více přemýšlet a snažit se co nejefektivněji natrénovaný objem zužitkovat.



Příště se pokusím naznačit jak by asi mělo vypadat vlastní naplánování jednotlivých fází a čím začít. Zatím ještě svítí sluníčko a jde lézt. Nicméně do listopadu kdy je asi ideální čas pro zahájení zimní přípravy se vám pokusím po částech předložit svůj návod „jak se zlepšit“.